Hagia Sophia, nebo též Chrám Boží Moudrosti, byla postavena v první polovině šestého století z příkazu byzantského císaře Justiniána I. Pohled na ni uchvacoval jak místní, tak i křižácké bojovníky ze západu Evropy, protože šlo o nejvyšší stavbu tehdy známého světa. Výškově ji dokázala porazit až katedrála ve španělské Seville na začátku šestnáctého století.
Obrovská klenba se na první pohled vznáší ve vzduchoprázdnu
Původní zastavěná plocha byla „jen“ 80 na 71 metrů, ale postupně přibyly další menší stavby, celou majestátní konstrukci podpírá více než stovka sloupů, z nichž některé byly dovezeny až z dalekého Efesu. Klenba chrámu i díky nim působí, jako by se snad vznášela ve vzduchu sama od sebe.
Bohatá je i výzdoba interiéru, pracovalo se na ní také celé jedno dlouhé století. Mramorované mozaiky na podlaze i stěnách s motivy z křesťanských legend a monumentální Císařská brána, k tomu ještě čtyřicítka oken pod hlavní kupolí, která má v průměru více než třicet metrů. Něco takového muselo zaujmout nejen středověké obyvatele Konstantinopole, tato nádhera uchvacuje i dnešní návštěvníky, kterých sem zavítá až šest milionů ročně.
Po dobytí Turky se stavba změnila v mešitu
Původní křesťanský chrám se po dobytí Konstantinopole Osmany v roce 1453 změnil v mešitu se čtyřmi minarety, mozaiky byly dočasně překryty sádrou a nahradila je výzdoba ve strohém stylu. Roku 1934 se ale někdejší modlitebna změnila na popud Mustafy Kemala v jedno velké muzeum, do kterého měl mít přístup úplně kdokoliv.
Ke chrámu náleží i tři různá mauzolea, která mají poukazovat na slávu muslimských vládců města. Nejstarší z nich je mauzoleum Selima II. z konce šestnáctého století. Bohatou výstavu různých artefaktů pak nabízí i místní muzeum. Hned naproti Hagii Sophii se nachází podobně proslulá stavba – Modrá mešita Sultanahmed, kterou sem nechali postavit až osmanští dobyvatelé.
Dovelenou v Turecku doporučujeme spojit i svýletem do Istanbulu a do této překrásné stavby, která vás jednoznačně uchvátí.
