Když se řekne Zanzibar, mnohým lidem se může vybavit hned několik asociací. My si dnes ale představíme dvojici ostrovů, nacházejících se u pobřeží Tanzanie, které jsou proslulé i jako rodiště Freddieho Mercuryho. Více než milion obyvatel a jen dva a půl tisíce čtverečních kilometrů, hustota zalidnění je zde skutečně mimořádná. Dlouhá staletí se zde pěstuje koření, někdejší britská kolonie je dnes autonomním územím a rájem turistů, kteří chtějí poznat skutečnou exotiku. Azurové moře s jemným bílým pískem, příjemní místní obyvatelé a také několik památek zařazených na seznam organizace UNESCO.
Historické uličky Stone Town jsou lehce nepřehledné
Starší část Zanzibar Town nabízí procházku starými uličkami, kde se asi neobejdete bez služeb místního průvodce. Spletité cesty však určitě stojí za to, potkáte skupinky rozesmátých dětí a zajít můžete i do luxusních kaváren v evropském stylu. Vydat se můžete i jinam, třeba oblast Paje žije bujarým nočním životem a rozhodně se tu nebudete nudit. Za deset dolarů si projdete Jozani park, pět tisíc hektarů na korálovém útesu, zde žije spoustu různých živočichů. Veselé opice, drobné ptactvo a další připomínky toho, že se nacházíte v takovém menším rovníkovém pralese.
K malému výletu ale láká i jeskyně Kuza cave, kde je zcela průzračná voda a můžete se, pokud máte čas a chuť, také vykoupat. Vesnička Jambiani však jistě není tak docela tím, co byste si snad ze Zanzibaru přáli vidět. Naštěstí jsou ale na obou ostrovech i další možnosti, pojďme si je také alespoň v krátkosti představit.
Nabízí se ještě cesta jinam, co takhle oblast Kiwengwa? Rozlehlé písečné pláže, laguna s řasami a drobnými rybkami, ale také možnost koupě zajímavých suvenýrů. Zanzibar City je odtud padesát kilometrů, jde o klidné letovisko, kde si dosyta užijete mimo jiné i potápění nebo surfování. Nákup na tamních trzích nebo prohlídka mořského akvária Mnarani je také lákavou pozvánkou do světa Zanzibaru.
A co dalšího ještě může nabídnout dnešní Zanzibar?
- Ve Stone Town stojí malá muslimská mešita hned vedle anglikánského kostela.
- Průměrná teplota je tu nejnižší během letních měsíců, kdy je také minimum srážek.
- Ještě před dvaceti lety zde žil i vzácný druh levharta, místní jej považovali za prokletí od šamanů.