Jedno z největších muzeí světa, kde bychom našli na tři miliony exponátů. Na prohlídku odborníci doporučují nejméně čtyři hodiny (během kterých ujdete v průměru asi deset kilometrů), tedy pokud si máte vše opravdu dosyta vychutnat. Umění všeho druhu – obrazy, sochy, rytiny, grafiky, ale také opravdu rozsáhlá numismatická sbírka. 350 výstavních sálů, desítka budov a dva a půl století bohaté a pohnuté historie, která se počíná od dob Kateřiny II. Veliké. Tak přesně to je petrohradská Ermitáž.
Půl druhé století historie veřejně přístupných expozic
Ta byla pro veřejnost zpřístupněna teprve v roce 1852, více než století po svém založení, protože původně šlo o privátní Kateřininu sbírku. Carevna totiž získala několik obrazů západoevropských malířů a chtěla je mít nablízku, sbírku proto umístila do Zimního paláce. Původně malá sbírka se ale postupně rozrůstala, i když se až do své smrti Kateřina chlubila, že se z ní těší jen ona sama a místní myši. Například jen italští malíři (Michelangelo, Raffaelo nebo Leonardo da Vinci) a jejich díla v dnešní době zabírají hned třicet velkých místností!
Paříž, Madrid? Turisté říkají, že Ermitáž je něčím víc
Jsou zde uložena díla takových mistrů, jakými byli Pablo Picasso, Peter Paul Rubens, Rafael či Tizian. Je zde ale i ruské umění, celkem je zde na tři čtvrtě milionu archeologických exponátů, dvanáct tisíc soch a šestnáct tisíc maleb. Nejrozsáhlejší je sbírka mincí a medailí, která čítá zhruba jeden milion (!) položek.
Pařížský Louvre nebo madridské Prado jsou podle mnohých návštěvníků jen chudšími příbuznými této skvostné galerie, která je bezesporu největší perlou města Petra Velikého. Ermitáž není jen muzeum, ale i kus ruské historie.
A jedna zajímavost na závěr, populaci zdejších krys měla zdecimovat armáda koček, kterou sem převelel panovnický dekret až z daleké Kazaně. V dnešní době už tuto úlohu nemají, ale žijí zde stále a můžete třeba i přispět nějakou drobnou mincí na jejich chov.